Narodila jsem se jako Pavlína Bartolčicová dne 15.4.1973. Po ukončení základní
školy jsem vystudovala střední zdravotnickou školu a povolání zdravotní sestry
vykonávám doposud. Během své zdravotnické praxe jsem byla velmi často konfrontována s lidským utrpením a smrtí. Tyto prožitky ve mě zanechaly hlubokou stopu a silně mě ovlivnily v otázkách vnímání světa, svého života a následně jsou často
obsaženy v mé tvorbě.
Potřebu začít se umělecky vyjadřovat jsem pocítila zhruba před pěti lety, kdy jsem se dostala na psychické i fyzické dno, které následovalo po rozchodu s partnerem a otcem mých dětí, ztrátě veškerého majetku a práce, která mě velmi bavila. V tomto podivném vakuu, které nastalo jsem se začala soustředit na zpracování tématu přeměny a prolnutí...V grafických programech na úpravu fotografií jsem strávila dlouhé hodiny přeměnou reálně zachyceného okamžiku na svůj „snový“ obraz, neboli co nejpravdivější zpracování svého niterného duševního stavu, v kterém jsem se v tu chvíli nacházela. Přinášelo mi to konejšivou úlevu.
Další etapa nastala náhodným nalezením mé dětské knihy, která byla nepřehlédnutelnou součástí mého poznávání světa v dětství. Soustředila jsem se na propojení minulosti a součastnosti tím, že jsem ze součastných fotografií prostřihovala některé části a pod zbylé prázdné otvory umísťovala tématicky, či kontrastně laděné obrázky ze své dětské knihy. Tuto „prostorovou“ koláž jsem zachycovala na fotografii.
Po tomto období jsem ucítila naléhavou potřebu být v přímém kontaktu s materiálem.
Vznikla tak dosud nekončící láska ke koláži, která se po holotropním dýchání
velmi proměnila, uvolnila, vzdala se přesných tvarů a návazností, rozmělnila se
do spousty tajemných příběhů, které spolu zdánlivě nesouvisí a spíše působí chaoticky
a nesourodě, ale při bližším prozkoumáním je možné nalézt určité paralely
a propojení. Díla vytvářím ve stavu změněného vědomí, dost často se „proberu“až
je dílo hotové a sama se údivem ptám „kdo tvořil?“. Proces tvorby je často podmíněn
událostmi a prožitky z mého života a zpracovávám v něm i nekonečné množství
filozofických otázek týkajících se lidského bytí, které si denně kladu. Myslím, že rozhodně
nejsem případ klasického umělce, ale spíše spadám do kategorie art brut.
Od roku 2019 tvořím pod umělckým pseudonymem Jadranka Králik.
TEL: +420 704 004 557
E-MAIL - PAIA73@SEZNAM.CZ
FB - JADRANKA KRALIK
I was born as Pavlína Bartolčicová on April 15, 1973. After finishing elementary
school, I graduated from nursing school and I have been working as a nurse till
nowadays. During my medical practice, I was very often confronted with human suffering and death. These experiences have left a deep impression on me and have
strongly influenced me in terms of the perception of the world, my life, and are often
included in my work.
I felt the need to start expressing myself artistically about five years ago, when I reached the emotional and physical bottom that followed after the breakup with my partner and father of my children, the loss of all my property and job that I greatly enjoyed. In this strange vacuum, I began to focus on transformation and blending themes. I spend long hours with graphic editors transforming real captured moments to my dreamlike image in other words the truest picture of my inward mental state I was in at a moment. This brought soothing relief to me.
The next stage came up after the accidental discovery of my children‘s book, which was an unmistakable part of my exploring the world in childhood. I focused on linking the past and present by cutting some parts out of the present photos and placing thematically or contrasting images from my children‘s book under the remaining empty holes. I pictured this „spatial“ collage by taking a photo.
After this period, I felt an urgent need to be in direct contact with the material. This has created a never-ending love for a collage that has changed greatly after practicing holotropic breathing, became relaxed, gave up precise shapes and continuity, has been diluted into plenty of mysterious stories that are seemingly unrelated to each other and seems to be chaotic and uncoherent, but under careful scrutiny there can be found certain parallels and interconnections. I create the artworks in a state of altered consciousness, I very often „wake up“ after the work is done and I ask myself with wonder „who is the creator“? The process of creation is often conditioned by the occurrences and experiences of my own life and I process infinite number of philosophical questions about human being which I pose myself. I find myself certainly not to be the case of classical artist, but I would rather rank with the category of art brut.
Since 2019 I have been working under artistic pseudonym Jadranka Králik.